Zmar a beznaděj
Firma Ahold Czech Republic, která provozuje tolik optimistické super- a hypermarkety Albert, už přes půl roku používá na svém webu texty, které si u mě loni objednala její agentura. Jelikož za texty dosud nezaplatila, vyzval jsem generálního ředitele Aholdu v září k jejich stažení. Nestalo se nic. Ale protože jsem zároveň s tím poslal dvěma lidem, s nimiž jsem během půlročního projektu vývoje nového webu spolupracoval, takový nepěkný mail, v němž jsem popravdě popsal, jak to v marketingu Aholdu funguje, svatosvatě se – strachujíce se o svá pracovní korýtka – dušovali, že není problém, aby zaplatili. I předložil jsem soupis všeho, co bylo dodáno, v domění, že takový balík práce těmi 30 tisíci bez problémů ocení. Jenže v Aholdu se hraje s většími penězi, desetitisícové částky jsou mimo jejich rozlišovací schopnost, a tak v cash flow je stále průvan…
Zjišťoval jsem, jaké mám možnosti, obrátím-li se na českou justici. Jelikož nemám explicitní objednávku, chci žalobu postavit na tom, že Ahold používá texty, za které nezaplatil, a žalovat rovnou ten, protože jejich agentura se mi směje do očí. Je pravděpodobné, že články stáhnou, ještě než dojde k nějakému jednání u soudu. Abych mohl dokázat, že texty byly skutečně na webu umístěné, měl bych správně zajít k notáři, který o tom sepíše zápis. Ten může stát kolem deseti tisíc.
Než bude soud jednat, měl bych si u znalce objednat vyčíslení ceny, protože na oněch 30 tisíc nemám objednávku. Znalec hodnotu textů posoudí podle obvyklých cen. Předem ale není jasné, čeho se bude držet – na webu dnes existují textaři, kteří píšou za cenu kolem 20 korun za stránku. V takovém případě, uzná-li soud moje nároky, bych mohl chtít tak kolem 500 korun. Znalec patrně taky nepracuje zadarmo a několik tisíc budu muset poslat i jemu.
Právníci si účtují 1 900 korun za započatou hodinu práce (předpokládám, že se jedná o cenu bez DPH, což je ale v tomto případě jedno, žalovat nebudu já, ale firma), jen sepsání dopisu tedy přijde minimálně na tuto sumu. Pokud na něj Ahold nebude reagovat, texty stáhne a dál bude hrát mrtvého brouka, nezbývá než čekat několik let a projít řadou soudních řízení. Cena za právní služby při jednom z nich je kolem 25 tisíc. Když budou tři, abych nepřeháněl, je to 75 tisíc. A protože žaluji o částku podstatně nižší, je celkem pravděpodobné, že mi soud přiřkne náhradu velké části z nich.
Budu-li tedy chtít opravdu vyhrát těch 500 korun, znamená to vydat minimálně stonásobek. Toto je prosím praktická ukázka toho, jak se dovolat spravedlnosti, zaručené Listinou základních práv a svobod.
Ještě jedno nové ponaučení o „justici“ mi dnešní rozhovor přinesl – když se nesoudíš aspoň o 100 tisíc (ale hodnotu určují jiní), nemá cenu se soudit.
