Kdo dá pokutu jim?

To máte tak. Když se v České republice člověk o několik dní opozdí s podáním daňového přiznání, napaří mu berňák bez diskuse pokutu, kterou musí zaplatit, jinak mu obstaví účty – a nemůže nic. Když opomene ve státě, ve kterém je neskutečnej bordel ve všelijakých nařízení a nikdo mu není schopen předložit jejich seznam, na některou ze stovek povinností, kterou na něj byrokrati navalili, čekají ho další postihy, z nich mnohé jdou do stovek tisíc. Ale když justice z nepochopitelných důvodů lelkuje a nezapíše do obchodního rejstříku změny, které podnikatele stály už několik tisíc jenom kvůli tomu, že je musel řádně provést na jednání u notáře, nic se neděje a jedeme dál.

Skoro před měsícem jsme na valné hromadě, šaškárně tak zbytečné, až je to k popukání, změnili sídlo firmy a její jméno. Zatímco sídlo zapsal rejstříkový soud okamžitě a hned druhý den začala změna platit, u změny názvu se čeká patnáct dní, než nabyde právní moci. Během této lhůty se může kdokoli odvolat, ačkoli možnost, že by se o tom někdo dozvěděl, je minimální. A desítky úřadů a obchodních partnerů by o obou těchto změnách být informovány. Patnáct dnů to vydrží, řekl jsem si a trpělivě čekal, až soud milostivě zapíše i tu druhou, abych o nich informoval najednou. Jenže patnáct dnů uteklo a nic. Dávno jsem propásl lhůty na informování stejných byrokratů, kteří s mrcholačností supů čekají na další chybu, aby si mohli připsat body. A soud pořád nic. Dnes je to přesně týden, co uplynula patnáctidenní lhůta. Formálně tedy může firma začít používat nový název, jenže dokud to nebude zapsané v rejstříku, máme smůlu: co není psáno, není dáno, i kdybyste se za to stokrát zaručili a odpřísáhli to na smrt všech svých příbuzných. Výsledkem je, že v tragikomické schizofrenii nemůžu fakturovat, u klientů máme mnoho desítek tisíc korun a do další splatnosti je velmi, velmi daleko.

A banka se splátkami hypotéky nepočká. A nervózní jsou už i desítky nejrůznějších dodavatelů… Až budu muset firmu poslat do konkursu, kdo dá pokutu těm úředníkům? Teda nedělám si iluze, že by je smrt jedné firmičky nějak zvlášť vzala za srdce, ale proč dělá ta mašinerie všechno pro to, aby lidem, co od ní nikdy nic nechtěli, existenci tak zoufale znepříjemnila?

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
32 ⁄ 8 =