Gulášek

Tak už si vážně začínám připadat jako domestikovaný Madriďan. Sice jsem po pár pokusech zkusit to na místní se španělštinou (koupil jsem si kvůli tomu tlustý slovník) zase skončil u angličiny (tvářili se, jako by mi nerozuměli nebo co), ale dnes jsem rozluštil jednu velkou záhadu, která ve mně dřímala rok a půl.

Když jsem v Madridu loni ochutnával tapas, narazil jsem v jedné hospodě na gulas del norte con salsa tártara. Vonělo to jako nehty na nohou starého námořníka a tenkrát jsem se toho ani nedotknul. Včera jsem tady tutéž věc viděl v obchodě, a protože tam měli několik různých balení a v lecjaké taverně na to narazíte, říkal jsem si, že to nebude jen tak. A vážně, nakonec se mi to podařilo vygooglovat.

angulas

Původně jídlo baskických námořníků, dnes pochoutka pro vybrané jazýčky, se jmenuje angulas a jedná se o mláďata úhořů. Jako taková se dá v lepších restauracích pořídit, to, co jsem měl já, byl ale skutečně gulas – tak totiž Španělé nazývají náhražku vyrobenou jako surimi, aby to odlišili od pravých úhořů.

A taky jsem zjistil leccos o paelle, ale to si nechám na jindy.

Tak takhle já tady trávím čas. V posteli s docentkou Googlovou.

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
22 − 14 =