Mrdat klienty

Zkušenost se zákaznickou podporou společnosti Microsoft, firmy, která na důvěře lidí ve schopnosti programátorů z Redmondu vydělala stamiliardy dolarů. Googlování problému, který po nainstalování Office…

Dopis do Ery

Vážená paní Slavíková, vážený pane Kováři, zajímalo by mě, nakolik je ve Vaší bance běžné, že když klient přijde zrušit účet, na který si pouze…

Málem zapomenutý příběh

Možná tady jsou lidé, kteří pamatují, že jsem před časem psal pro server Peníze.cz. Z té spolupráce mi zbylo dost zážitků, třeba když jsem nezřídka nad ránem glosoval sám pro sebe ve vlastní ovíněné hlavě ekonomicko-politickou situaci, abych pak své myšlenky zapsal na papír a poslal do redakce. Ale zbyl mi i jeden článek, který byl začátkem konce toho plodného partnerství. Když ho šéfredaktor Peněz odmítl publikovat, argumentoval tak, že mi bylo jasné, že nezávislost (a to nejen médií) je opravdu žvatlavě podivuhodná ironie bez ohledu na velikost a očekávanou či předstíranou předposranost. Peníze.cz provozují Partners, banda šmejdů zastřešujících „nezávislé“ finanční poradce, a ti spolupracují se skupinou UniCredit. A protože o UniCreditu můj článek byl (a je) a není nijak lichotivý, a navíc banka zrovna do Partners media posílala nějaké peníze v rámci tučné online kampaně, nebylo žádoucí, aby vyšel.

Chvíli jsem to rozdýchával, než mi došlo, že nejsem střed světa, ale protože jsem text napsal ve vaně a je myslím docela vtipný a sebeironický, nabídl jsem ho Měšci. Ten asi půl roku předstíral, že se v jeho útrobách něco děje, až nastalo ticho po pěšině.

Své věrné čtenáře nechci o článek připravit, takže si ho můžou přečíst tady. Kvůli vyhledávacím mašinkám je tady jen úvod, zbytek buď v PDF, nebo ve formátech pro čtečky.

ČEZt práci!

Sobotní podzimní večer. Krátce po šesté vypnou v celém okolí proud. Nijak zvlášť mi to nevadí, celá rodina nakonec skončí kolem stolu osvětleného svíčkami u…