Shnilý fond
Státní fond rozvoje bydlení se po „letech“ ozval znovu a chce ode mě vrátit peníze, které jsem vyčerpal, ač jsem je opravdu vyčerpal, jen jsem dal přednost zdravému rozumu před absurditou. Ale ňešť. Chápu, že si vytrvale melou svou a že můžou mít pocit (a dali mi to ostatně najevo), že bych měl být vděčný, když mi půjčili peníze, a ne píchat hnidy. Jenže já už jsem před téměř rokem a půl (konkrétně 2. října 2006) poslal dopis řediteli fondu, aby přestali blbnout a uvědomili si, že chtít po mně, abych dvacet tisíc nejprve z účtu vybral a hned je na něj zase uložil (nebo naopak), a to jenom kvůli naplnění jednoho bezvýznamného odstavce smlouvy, je opravdu divná věc. Samozřejmě jsem to napsal slušně a požádal ho, aby tuto záležitost pomohl vyřešit. Dodnes je ticho po pěšině. Opravdu mohou státní čudlíci, kteří jsou politicky rozmazatelnější než myší hovínko v parlamentu, takhle ignorovat slušné lidi?
