Noční tramvaj
Zážitek z noční tramvaje v Praze úspěšně přebije všechno to hezké, co v člověku z cest zůstane. Přes den, kdy bych se někdy možná i rád mačkal, jezdí většinou dva vozy, takže se lidé často rozptýlí. Na nočních trasách, kde jezdí tramvaje po jedné, ovšem tuhle touhu po blízkosti důkladně uspokojím: tisknout se jeden na druhého je nutné, ba přímo životně nezbytné. To už však není o co stát. Cestující jsou za celý den značně unavení, a tedy patřičně propocení, mnozí jsou cítit nejasnými pachy a nejeden vyzařuje aromatickou auru bezdomovce.
Ale nešť. Přesto jsem byl občas svědkem situace, kdy hromadnou dopravou cestovala hlava na hlavě, a přesto lidé byli schopni utvořit dostatečně velký půl- či čtvrtkruh kolem nešťastníka, jenž ze svých útrob bezděky vypustil něco, co mělo zcela jistě očím a čichovým buňkám zůstat skryto.
