Esemeskový šotek
Taková vtipná historka z jednoho všedního dne…
V uplynulých měsících jsem přes to běsnění s koronavirem a další záležitosti úplně zapomněl na jednu podnikatelskou povinnost, totiž odevzdávání pravidelného desátku (upřímně je to o polovinu víc než desátek) nenažranému státu, který na jedné straně bere, aby to druhou na straně jiné plnými hrstmi rozdal. Ale to je jiná věc. Před pár dny jsem napsal e-mail účetní, co si o tom myslí, a protože přes to běsnění a tak dál jí to možná uniklo, poslal jsem jí dnes SMS, jak to vidí. Za chvíli mi přišla poněkud neurčitá odpověď:
Mějte pohodový den.
Protože jsem v tom ani náznakem nepoznal žádnou ze šifer, napsal jsem jí, domnívaje se, že se jen uťukla a poslala automatickou odpověď, což jistě snadno vyčte v historii:
To je všechno, co mi k tomu napíšete?
A ona na to:
Teď tomu nerozumím. Vždyť jsem napsala všechna rizika.
To je tak, když asi půlstránkovou, tedy vyčerpávající odpověď sežere esemeskový šotek, což se zjistilo až vzápětí, když jsem jí zavolal.
