Začínám mít pochybnosti o smyslu světa. Bylo jenom otázkou času, kdy i já, životní smolař, budu potřebovat využít služeb úžasné sítě Czech Point. Nechtělo se mi jet do centra Prahy jenom kvůli výpisu z obchodního rejstříku, abych ho předal úřadu, který by do něj mohl mít přístup automaticky, tak jsem se vydal do nejmenovaného městysu. Šedesátiletá lojzička po mně nejprve chtěla občanku, když jsem se ale ohradil a připomněl jí, že chci výpis z rejstříku obchodního, a nikoli trestního, přestala bazírovat na formalitách a usedla k počítači. Ještě předtím stihla podotknout, že je to poprvé, co někdo něco takového chce, a vzápětí už jsem měl možnost poznat na vlastní oči, že tahle její premiéra tak hladce neproběhne. Když se asi pět minut snažila dvojitými kliky bezvýsledně proniknout někam do hlubin databáze státní správy, zavolala kolegyni.
„No jo, von si s tím zase někdo hrál.“
„Minule tam bylo něco jinýho.“
„Kdybych aspoň věděla, co je to ten government…“
Na LCD monitor tak zíraly šedesátileté lojzičky dvě, ale ani té druhé se najít výpis nepodařilo, natož vůbec někam vstoupit, takže jsem po půlhodině odešel bez výpisu.
Můžeme se jen dohadovat, proč systém nefunguje:
Jsme v České republice.
Ministr Langer nechal vydělat kámošům.
Zatuchlé národní výbory nejsou těmi správnými czechpointy.
Všechno jsou jen nemoci novorozeňat, během dvaceti let bude všechno fungovat tak, jak má.
Možná o tom Chleboun blognul i tady:
Jedna odpověď na “Co je to ten government?”