Amsterdam technologický
Ač byl předvčerejšek docela dramatický a nelze mu upřít jistou míru ironie, včerejší den byl vlastně jeden z nejkurióznějších za posledních pár let vůbec.
Jelikož se na svých cestách „občas“ vydávám i do míst, kam neproudí davy turistů (a rád), setkám se tu a tam s něčím nečekaným. Včera jsme sice českého průvodce jako inspiraci použili, na severu Amsterdamu byl ale klid. Od hlavního nádraží (Amsterdam Centraal) jsme se sem přes řeku Ij dostali bezplatným trajektem, který tu celý den pendluje. Na ulici Asterweg, z obou stran lemované téměř výhradně montovanými halami, jsme hledali firmu DUS Architects, která na 3D tiskárně vyrobila první dům, který tady měl být k vidění. Průvodce nás posílal do čísla 49, Google do čísla 149, tak jsme si nejdříve mysleli, že jde o nějaké pomýlení autorů nebo editorů, ale záhy se ukázalo, že se firma přestěhovala.
Na takřka holé pláni se zhruba tam, kde jsme číslo 149 lokalizovali, odehrávala párty několika mladíků kolem pětadvaceti. Když jsme se ptali po domě z 3D tiskárny (3D Print Canal House), ten nejagilnější z nich nás odpálkoval, že je tam soukromá oslava, a tak jsme se pomalu sbírali k odjezdu. Jenže ten mladík opáčil, že je to jen legrace, že můžeme pobýt, nabídl nám pivo („Češi a nechtěli byste pivo?“) a vysvětlil, že momentálně je v místě k vidění jen replika onoho domu.
Nato se nás ujal kolega a provedl nás továrnou na 3D vybavení domu. Ukázal nám tři generace 3D tiskáren (tu poslední jsem si drze vyfotil, ale bylo mi řečeno, že je to zatím tajná technologie, a tudíž jsem byl požádán, abych fotku smazal) a taky některé výrobky. Nový startup, který kluci založili, se jmenuje Aectual, specializuje se na vývoj technologií (poslední model 3D tiskárny rozšířili o vyřazenou robotickou ruku odkoupenou od Volkswagenu) a zatím už stačil dodat podlahové desky místnímu letišti Schipol a do expozice v původním pivovaru Heineken (kousek od něj jsme v Amsterdamu bydleli).
Co vám mám povídat, prohlídka byla půlhodinovou intenzivní lekcí angličtiny, a protože jsem po třech darovaných pivech (byla žízeň!) nemohl jen tak stát v koutě, musel jsem konverzovat i o záležitostech běžných smrtelníků. A tak jsme se taky dozvěděli, že pozemky v oblasti, ve které se nacházíme, patřily dříve firmě Shell. Amsterdamská radnice se s ní ale dohodla, že dostane pozemky dál na sever a ty stávající nechá městu, aby mělo prostor se dál rozšiřovat.
