Dětské stránky konečně vypadají tak nějak lépe. Dík za to patří zejména obětavé M. M., kterou moje nekoncepčnost nutí dělat některé věci dvakrát až třikrát, přičemž spoustu z nich stejně dělá zbytečně, autorovi jedinečného redakčního systému, taky trochu dodavateli grafiky (hnůj v podobě HTML a CSS si mohl odpustit, teď mě ještě čeká tvrdá práce na úpravách), ale především – a to podtrhuji! – matce macho, její těžce nemocné matce a jejímu vnukovi, který mě konečně dohnal k tomu, abych redesign dohnal tam, kde je.
