Stav duše 3

Je osud bolestný a těžký
totéž, co víra v sebe sama?
Je srdce vejpůl pukající,
co tvrdá hlína pod nohama,
když vydám se pryč pěšky?
Je touha duši spalující
tolik, co pevnost kamene,
a nula nekonečno zvící
je jako tón, co duní neslyšícím,
jak smutek v duši láskou zmámené?

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

• Kdo nebojuje, nepřežije
• Výběrové řízení na alkoholikovu hymnu
• Usměrnicovat
• Segovia
• Volá Antonio, Madrid
• Všichni jako Rath
• Mimo povolání
• Hrnečku, vař!
• Tour de Madrid
• Ministerstvo neví, co dělá ministerstvo