Čtenáři, kteří zbyli po těch, jimž vadilo, že na blogu neustále píšu o webhosterech, tiskařích, nedoučených češtinářkách, tesařích a jiných novinářích, se brzy dočkají pokračování cesty po českých tiskárnách. Už dva lidé mi nezávisle na sobě potvrdili, že touha po maximální kvalitě není výplodem mé choré velkopodnikatelské mysli zmítané každodenním stresem a starostmi o zaměstnance, vývoj na světových burzách a rychlost internetu, péčí o firemní úvěry a úroky z nich , správou dokumentárních akreditivů a obavou o osud světa v područí úředníků. Jen nevím, jak to vysvětlím té hysterické paní. Všechny náboje, které jsem kdysi vstřebal na kursu vyjednávání, jsem vystřílel už včera…
