Sbohem, Dubaji!
Už několik let plánuju cestu do Dubaje. Ne kvůli obdivu k tomu, co všechno stačilo „místo srazu“ dokázat, ale kvůli té velkoleposti, nabubřelosti a honbě za bizarností. Myslím, že město-emirát s klimatizovanými autobusovými zastávkami, stále ještě nejvyšší stavbou světa a zimním areálem v 50stupňovém vedru je jako z jiné planety. Chtěl jsem tam a udělat pár fotek, abych mohl říct „byl jsem tam“. Letenky se dají koupit za deset tisíc, a jelikož nemusím bydlet v luxusním hotelu, několikadenní pobyt by se dal zaplatit z malinko zvýšeného kapesného.
V březnu ale Dubajští zavedou turistickou daň kvůli tomu, aby z ní mohli financovat Expo 2020, pokračování festivalu okázalosti. Půjde jen o 5,5 dolaru na noc, což by mělo Dubaji přispět do sedmimiliardového rozpočtu na vybudování největší palmové botanické zahrady na světě, město s kopiemi slavných staveb a další nesmyslnosti, kterými se chce město dotknout své někdejší slávy. Ale děkuji, nechci. Strčte si svou opulentnost do zadku!