Nažerte se…
Jen několik kilometrů od naší vesnice je jiná vesnice, zhruba stejně velká, kde to docela žije a starosta se činí. Nejen že sedí na radnici, ale rodinné firmy dostávají dotace na velebení prostředí. Budiž mu to přáno, z takových aktivit aspoň trochu ukápne i mezi prostý lid. Součástí komplexu je i restaurace, jejíž návštěva stojí za to – klasické české odrhovačky v podobě kuřecích plátků na sto způsobů tu totiž na jídelním lístku nenajdete. Nabídku přizpůsobují sezoně a kromě takových specialit mají jen několik málo pochoutek na stálém jídelním lístku. Užuž jsem myslel, že bude stát za to, pustit tam občas chlup (a při dvou prvních návštěvách se to povedlo).
Jenže včera tam zajeli i naši známí a objednali si mimo jiné hodinu minigolfu, vystavěného i za přispění SZIF. Když dorazili, bylo ještě hezky, ale hřiště obsazené. Když se uvolnilo, zaplatili 120 korun za hodinu, ale po pěti minutách začalo pršet. A co provozovatel? Peníze nevrátil a ani ho nenapadlo vystavit voucher nebo něco takového, aby si tu zábavu užili příště. Mimochodem, příští návštěva několika dospělých a několika dětí by pravděpodobně znamenala konzumaci, to ale paní z recepce ani majiteli asi nedošlo. A mě nebaví podporovat nenažranost, která je tak bezbřehá, až si nevidí na špičku nosu, takže radši budu dál jezdit do anonymní Prahy.
Jasně, jde jen o 120 korun…
