Kam tohle povede?
Neidentifikovatelná vláda Petra Nečase míchá svůj daňový elixír a několik vyvolených osob v čele republiky se tváří, že spasí svět, ačkoli uvnitř musí být tito lidé bytostně přesvědčeni, že dosáhnou pravého opaku.
Předně ale dovolte přiznat velkou a nikoli nevýznamnou pochybnost – vůbec totiž netuším, co „pravý opak“ znamená. Půjdeme-li po logice aktuální vládní sestavy, může opak znamenat řeckou cestu, jíž jsme neustále strašeni při ubezpečování, že se Nečasova parta snaží nás vést jinudy. Jenže to o nezvyšování daní a podpoře podnikání říkali ti svatoušci rovněž – a skutek mezitím utek!
Kam to vede
Taky máte při poslechu výroků pánů Nečase a Kalouska pocit, že nečtou noviny, neposlouchají slovutné ekonoznalce a vůbec žijí v jiném světě než my, obyčejní smrtelníci? Tvrdošíjně trvají na krocích, o jejichž správnosti jsou přesvědčeni maximálně oni sami (neoplývají-li škodolibou touhou dohnat nás k šílenostem) a byvši sami fyzik a chemik, vzpírají se fyzicko-chemikálním zákonům. A nám z nich pomalu tuhnou rysy.
Na dřeň
Kdyby Vyvolení nežili už dvě desítky let v izolaci, v níž nemusejí přemýšlet o tom, jak hospodařit s každou korunou, protože ty, co jim vládnou, nepatří jim a ty, co sami spotřebovávají, jim často bez debat nasypou kámoši z Omnipolů, stranické sekretariáty nebo kanceláře Poslaneckých sněmoven, věděli by, že jakékoli nešetrné experimenty s tím, co voliči ještě unesou, jsou hrou s ohněm. Už několik let totiž roste množství lidí, kteří mají problémy s osobními nebo rodinnými financemi. Jistě, za mnohé si mohou sami, protože jim ani strýček Klaus v počátcích kapitalismu nevysvětlil, že kupovat si do domácnosti třetí čtvrtou televizi na splátky je blbost hodná vola. Ale mnozí jsou v tom mnohem nevinněji: některým se třeba do této hloupé doby narodily děti a oni neměli dost odvahy rozprášit je během interrupce, jiní souhrou náhod přišli o práci, další onemocněli, zestárli, případně dostudovali.
(Aby bylo jasno: vůbec nevolám po sociálně široce rozkročeném státě, ten náš má nohy už tak roztažené dost.)
A za těchto okolností s námi boys ze Strakovky hrají podivné hry. Přitom zdaleka nejde jen o zvýšení daní o jeden procentní bod, jde o atmosféru, podmínky a důvěru v to, že postavit se na vlastní nohy, když už se člověk ocitne v úzkých, má vůbec nějakou cenu.
Ve zlých časech přichází ke slovu nutná obrana. Jakou mají Češi a Moravané možnost se bránit, aby nepřišli o čest nebo neskončili ve spirále dluhu nebo jako prosebníci u soudů, které budou rozhodovat o jejich osobních bankrotech?
Méně nákupů
Mnozí začnou šetřit. Momentálně údajně neutrácejí už ani milionáři, jak jsou nejistotou roztřeseni, daleko větší množství je však těch, kdo mají zcela odlišné problémy a nemají z čeho šetřit. Výdaje ořezali na minimum už dříve, a když jim teď životní náklady vzrostou o další deseti- až stokoruny, budou žít – ti, kteří si to třeba ještě nedávno ani nechtěli připustit – z ruky do huby, nebo chcete-li, od výplaty k výplatě. Chvála vládě za takovou lekci, očistec je někdy dobrá věc! Jen se to nesmí přepísknout.
Méně kvalitní zboží
Spousta lidí se poohlédne po levnějších výrobcích, o službách nemluvě, pravidelného kadeřníka nebo nedej bože pedikérku si mnozí už léta nemohou dovolit. Kde ale zboží pochybné kvality, ale o to přijatelnější ceny hledat, když už tady dlouho mají pré vietnamští prodejci s napodobeninami a prodávat místo jogurtových náhražek jen obarvenou vodu by si snad nedovolily ani diskonty v Česku?
Cesty za poznáním
Větší a větší množství lidí možná začne propadat kouzlu nákupů v zahraničí, tu při návratu z dovolené nebo výletu, na které jim třeba ještě zbydou nějaké peníze, jindy zcela účelně zaměřeným na úsporu – pokud půjde o zboží, které je v nejbližším rakouském, německém, polském nebo slovenském supermarketu zkrátka levnější. Za čas zjistí, že jsou takové výjezdy vlastně fajn a prodavačky, které se nemusí frustrovat existenčně minimální výší platu a už tři hodiny překonávanou potřebou odskočit si na malou, se na ně tváří jako na zákazníky, takže si svůj pocit budou užívat.
Online nákupy v zahraničí
Až se zbaví ostychu a obsedantní hrůzy z placení přes internet, začnou našinci vyhledávat levnější, ale často přesto kvalitnější zboží v zahraničních e-shopech. Dopřejí si pohody nákupu z domova a se zadostiučiněním v srdcích i očích budou vyhlížet listonošku, pardon, totiž balíkonoše. Radost jim možná nezkalí ani fakt, že obchody s Čínou a USA, kam na internetové servery míří stále větší množství lidí z Česka, musí proclít a zdanit.
Přebarveme to našedo
Atmosféra nejistoty, strachu z budoucnosti a soustavného kladení nejrůznějších překážek aktivním lidem – například drobným podnikům a živnostníkům – je živnou půdou pro šedou ekonomiku. Už dnes se v ní točí obrovské peníze a není důvod myslet si, že oficiální odhady pánů, co nikdy nedohlédli dál než na bermudský trojúhelník mezi Strakovou akademií, Sněmovní ulicí a maximálně Hradem, umějí její rozsah odhadnout dobře. Když živnostníci nevystavují faktury, získají oba zúčastnění: podnikatel, který nemusí papírovat, a navíc si celý příjem strčí do kapsy, i odběratel, který má cenu nižší o všelijaké daně, sociální a zdravotní nesmysly a příplatky za administrativní zmáknutí lejster a sledování aktuálního vývoje legislativy. Napadá vás jediný důvod, proč by se ti dva neměli dohodnout? Odhlédněte prosím ale na chvíli od toho, že jim jsou Míra s Péťou děsně sympatičtí… A že jim jsou neméně sympatičtí všichni ti zprostředkovatelé, co dojednali výhodné nákupy letadel, transportérů nebo padáků a co tak výborně ozvučili zasedání úředníků, a všechny ty Jany Nagyové, případně i Dády Patrasové. (Malá odbočka: Jak se jmenoval film, v němž spolu jmenovkyně premiérovy kancléřky a Dáda, co si tykala se žížalou Jůlií, hrály?)
Velká nezaměstnanost, vyšší dávky
Byla to právě Nečasova vláda, která se rozhodla definitivně došlápnout na české švarce. Zaměstnávání na fakturu sice spoustě lidí bere zaměstnanecké výhody, které se pravicová vláda rozhodla tak vehementně hájit, ale v konečném důsledku snižuje nezaměstnanost. Až davy takových živnostníků omrzí schovávat se před inspektory na záchodech, s díky vrátí živnostenská oprávnění a půjdou se postavit na úřady práce. A kdo si myslí, že tam mu práci seženou, ať zvedne ruku. Vidíte? Jen jeden, Hujer, se hlásí! Úřady práce tu přece nejsou od toho, aby zvyšovaly zaměstnanost, ty kontrolují švarcsystém a rozdělují dávky. Od letoška tuto partii hrají s sKartami.
Co na to Oni?
Ani jedna z uvedených možností není pro českou ekonomiku dobrá, ledaže bychom se alespoň kvůli některým věcem konečně doopravdy odporoučeli z Evropské unie a na všechno, co překročí státní hranice, uvalili pořádně macaté clo. Vědí to pánové Nečas a Kalousek? Ale zajisté! Už o tom určitě někdy museli slyšet! Anebo když už jsme uprostřed filmové exkurze, to alespoň rok co rok mohou vidět v pravidelně vysílané pohádce o pyšné princezně, jež by jim mohla být tolik blízká, nemít sami kule jako opravdoví chlapi.
Ještě že je máme, ty pány tam nahoře! Mít společného nepřítele, to národ tak nějak stmeluje. Budeme si nad těmi šlichtoidními jogurty a adidasy se čtyřmi pruhy za chvíli báječně rozumět.
P. S.: Tento článek, napsaný původně formou SMS do mobilního telefonu nad sklenkou laciného bílého vína, je kromě existenciální výpovědi autorových názorů malou zkouškou bdělosti státních úřadů. Jeho eseróčko dostalo letos už pět platebních výměrů na pokuty od finančního úřadu. Budou následovat další?
ČLÁNEK, mírně upravený, VYŠEL NA SERVERU PENÍZE.CZ.
