E-shopy: pořád stejný balast
Možná se opakuju, ale když jsem psal začátkem roku 2004 na Lupu o zkušenostech s internetovými obchody a nešetřil jsem kritikou (jak by taky ne? mladý zneuznalý internetový podnikatel je náročný na všechny okolo, jen ne na sebe), napsal mi pobouřený mail provozovatel jednoho z nich, kterého shodou okolností znám osobně, že to trochu přeháním a rozšiřuju mezi internetový lid sémě skepse z virtuálního obchodování. Dnes, o více než tři roky později, mnozí „obchodníci“ moji tehdejší zkušenost potvrzují. O hovoru, který je člověk nucen vyslechnout na druhé straně („Mámo, pocem, odlož ty nůžky – volá nějakej chlap kvůli koloběžce“) a provozování kvaziobchodu s nulovým stavem zásob není žádná, když jsme s podnikáním začínali my, velcí podnikatelé, taky to bylo všelijaké. Ale pokud e-šopista (neboli e-šopák) nebere ani jeden z telefonů a nereaguje ani na e-maily, svědčí to o jednom: z jednoho přiblblého zákazníka se tady nikdo na hlavu nepostaví.
