Bankéř bohém

Tak mi volal můj oblíbený firemní osobní bankéř. Že se mu po roce zachtělo účetní závěrky a obhlídky nemovitosti, mě nijak, ostříleného papírovými koulemi a arzenálem razítek, nepřekvapilo. Nechápu ale, proč obhlídku kutlochu zdůvodňuje potřebou ověřit si, že klient stále podniká: kancl vypadá a je vybavený jako byt a podnikatelských plánů a flipchartů by se tu nedohledal ani nejagilnější příslušník ÚOOZ. A proč si exkurzi na Hradčany naplánoval až na poslední chvíli? Vypadá pak poněkud nespořádaně, když se snaží domluvit termín…

Nabízím mu setkání v pondělí, nejbližší možný termín, kdy vím, že bych mohl v Praze být – a když ne, jsem ochoten se přizpůsobit. Ale to má dovolenou, a tak navrhuje první červencový týden. To se pro změnu nehodí mně – umím si představit lépe trávený začátek léta než ve společnosti sympatických mladíků z dynamických bank. A celé prázdniny na tom ostatně budu obdobně.

Částečně slevuji ze svých čtvrtečních plánů a jako kompromis se pokouším vnutit zítřek. „Ale venku je hrozné vedro, to se mi nikam nebude chtít cestovat!“ Ono „cestovat“ přitom znamená ujít asi 20 metrů k metru, včetně přestupu ujet čtyři stanice a vážit dvouminutovou cestu k nemovitosti.

Nakonec ustoupil a rozhodl se dojet za mnou během dovolené (to se ví, že kvůli němu nebudu vstávat ráno, a tak si hezky počká až do pondělního odpoledne). Kdo chce kam, …

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
28 − 8 =