Tak tak!

Měl jsem pravdu, když jsem vyjádřil pochyby nad hladkým průběhem přeměny firmy ve firmu jinou. UniCredit Bank sice nechce žádné peníze za to, že se v průběhu smluvního vztahu ve firmě něco změnilo, ale včera mi volal bankéř, aby mi dal vědět, že tak jednoduché to u nich určitě nebude. A tak mě příští týden čeká návštěva v jejich bankovním paláci plném okravatovaných a okostýmkovaných lidí, co než by stáli ve frontě na pracáku raději pracují v bance, a podepisování nějakých nesmyslných lejster, aby si to bankovní úředníček mohl založit do spisů. Je v tom jasný informační oumysl: My ti, človíčku, poskytujeme tak úžasnou výhodu, která nás všechny nutí být si vzájemně neustále nablízku, že vůbec nemůžeme zlevnit žádné se svých skvělých služeb. A tak zatímco pan Úřada, kterému jsem dnes bez skrupulí řekl, že jejich klientem budu už jen zhruba dva a půl roku, bude generovat tisky a dělat práci pro práci, mně bude utíkat čas, který jsem mohl věnovat něčemu smysluplnějšímu.

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
22 ⁄ 2 =