Z letadla
Tedy není to takový komfort, jako když člověka vezou do teplých krajů nízkonákladovky a navíc ČSA víc než rok po uvolnění pravidel tvrdí, že mají být telefony vypnuté po celou dobu letu, takže jsem si nemohl užívat internetu na palubě, ale výhledy z okna tu mají taky pěkné. (Na fotce je krajina kolem Madridu, takže Kastilie-La Mancha; jo, kraj důmyslného rytíře don Quijota, co tu jeho socha se sochou jeho věrného sluhy Sancho Panzy jezdí na Plaza de Espa?a na měděném koni.)
Jelikož jsem to nikdy nesledoval a až dnes jsem se trochu věnoval obrazovce, mám nějaká zajímavá čísla o létání, tedy konkrétně o létání s Airbusem A319.
Startovali jsme z nadmořské výšky 353 metrů, rychlost při vzletu byla skoro 296 km/h a letová hladina byla 11 887 metrů nad mořem (rychlost kolem 810 km/h), dost na to, abychom si mohli být jistí, že z nás nic nezbyde, kdybychom spadli. (Černý humor. Rád se dívám na akční filmy odehrávající se v letadlech.)
Vzdálenost 1760 kilometrů jsme uletěli za necelé dvě a půl hodiny, klesat jsme začali někde u Zaragozy, tedy cca 300 kilometrů před cílem. Zajímavá zkušenost: od Prahy se dá z Česka uniknout za necelou čtvrthodinu!
Každých zhruba tisíc metrů klesla teplota o 7 stupňů, takže zatímco v Praze bylo asi 18 °C, ve výšce 3 218 metrů už pod nulou, konkrétně –3 °C. Ve výšce kolem 12 kilometrů už je kosa, že by Sibiřan uronil ledovou kulku, konkrétně –61 °C.
