Sp(r)áč
Ještě že se Karel Schwarzenberg, miláček facebookové generace, co si sotva vyměnila poslední plínku a už má vlastní názor, kdysi svezl na vlně opovržení politiky a zmínil se, že usíná, když se mluví vo hovně. Teď se na to můžeme dívat touhle alibistickou optikou. To ta politika musí být pěkná nuda. Však už jsou taky všichni ti Bendové, Sobotci a ba i Zaorálci pořádně ukousaní.
Karel usnul při prezidentově projevu ve Sněmovně zrovna ve chvíli, kdy Zeman mluvil o zahraniční politice. Může s ním stokrát nesouhlasit, může být pohoršený tím, že Zemanovi třeba smrdí nohy a táhne mu z pusy, a může být nad věcí, protože si užívá rakouský důchod, ale dávat téhle zemi najevo, jak na ni kálí, a přitom se drát do funkcí, je hanba. Ale vlastně to je v pohodě. Vždyť on už přece v té politice ani není, jako čestný muž odešel po neúspěšné prezidentské volbě, jak slíbil.
Při pohledu na oba staroušky v tom mám zatím jasno. Raději mám prezidenta ožralu a zneuznaného narcise než Kalouskova přizdisráče a velectěného lháře.
