Význam jednoho populárního slova

Jelikož jsem na internetu zachytil snahy o vysvětlení tolik aktuálního slova KUNDA z pohledu etymologie, aniž by bylo zjevné, že si někdo z vykladačů dal seriózní práci s tím, aby zjistil něco víc, zahořel jsem touhou se významem a původem onoho zemanovského slůvka zabývat důkladněji.

Podle Slovníku nespisovné češtiny a Českého etymologického slovníku má slovo kunda hned tři významy: 1. ženské přirození (ženské pohlavní ústrojí), 2. žena (pochopitelně ve vlastně lehce přeneseném smyslu jako výrazně hanlivé pojmenování), 3. krumpáč nebo motyka (v brněnském jazykovém kontextu první republiky, ovšem ne v populárním hantecu, ale v místním argotu, tedy mluvě tamní galerky, jíž se po studiu na brněnské Masarykově univerzitě a pařížské Sorbonně zabýval filozof a jazykovědec Otakar Nováček).

Německé slovo Kunde (zákazník), které mnozí při pátrání po souvislostech uvádějí, má s českou kundou skutečně hodně společného, i když se významově hodně oddálilo; ve staroněmčině opravdu označovalo dámské přirození a německý argot z něho udělal Kunt. Ale totéž slovo znala i středohornoněmčina, kam se dostalo z latiny, kde cunnus znamená lůno, a blízké bude patrně i těm, kdo mluví anglicky (cunt), neboť v angličtině znamená totéž. Latina ale ovlivnila i některé další jazyky, takže například ve staročeštině se slovo kuna (nebo i kunda) používalo mimo jiné ve významu fena, samice, ale později a někde také ve významu platu za nevěstu.

A aby to nebylo tak jednoduché, dnešní německé slovo Kunde se vyvíjelo po jiné linii a původně označovalo „známý“. Bude nám to trochu zřejmější z krásného českého kunčoft (nebo kunčaft), vzniknuvšího od Kundschaft (zákaznictvo), jež má vskutku společný základ se slovesem kennen (znát), stejně jako například slovo kumšt neboli v němčině Kunst (umění).

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
12 − 7 =