Řecké dé-ja vu
Kupodivu trpím vůči Berlínu téměř totální ztrátou paměti. Nejenže mám problém místa, která jsem před dvěma lety navštívil, najít, ale dokonce je většinou ani nepoznávám. Místo, které mi ale v mysli utkvělo, byla řecká restaurace Nikos Restaurant – ostatně v roce 2011 jsme tam byli hned dvakrát, ač nejde o podnik, který by byl zrovna levný (za exotiku z jihu Evropy si je třeba připlatit). Podnik stál tehdy na rohu Düsseldorfer a Bayerische Straße – a letos tam pořád stojí. A dokonce jsme rozpoznali tehdejšího majitele, takže všechno je zjevně při starém!
Včerejší večeře za návštěvu naprosto stála. Dali jsme si loukaniko, klobásu na proužcích papriky a cibule s pikantní tomatovou omáčkou, kotoboukitses, zapékané kuřecí filety v plátcích šunky se smetanovosýrovou omáčkou (vím, že na fotce to tak úžasně nevypadá, ale bylo to dokonalé!), a tyrokrokettes (sýrové kuličky servírované na salátovém buketu). Ta směs chutí byla opravdu úchvatná a řecké víno celý zážitek umocnilo. Na závěr nám číšník jako pozornost podniku přinesl panáka řeckého národního anýzového nápoje ouzo.
