Ráno na Montmartru
Po sedmé hodině se začíná Montmartre probouzet do sobotního rána. Pomalu, ale jistě ožívá i široké schodiště vedoucí k bazilice Sacré Coeur. Těmi opravdu nejčilejšími jsou ale v tuto dobu jen afrofrancouzští uklízeči, kteří se tu snaží odklidit památky na předchozí noc. První místní i turisté, které bychom mohli označit takovým pojmem, přicházejí až těsně před osmou. Jak těm, kteří k dobytí vrcholu využili krátkou lanovku, tak i těm, kdo se sem vydrápali po schodech, tu a tam míjejíce běžce, již při tomtéž zdolávají rekordy, je odměnou za časný výstup nádherný výhled na celou Paříž. Ta se sice ospalého oparu zbavuje jen pomalu, ale postupem času přece jen odhaluje divákům své kouzlo. Jen železná dáma se schovává za domy vpravo, a aby ji člověk konečně spatřil, musí dojít o několik desítek metrů vedle. Až pak stane úžasem, do jak majestátní výše nad městem se ční.
