Příspěvek Českého rozhlasu 21. století

Český rozhlas, Vinohradská ulice, kancelář nejmenovaného ředitele nejmenované stanice. Úředník bodrý jako hodný strýček z StB se potměšile usmívá na redaktorku na mateřské. „Jsem rád, že jdete právě kolem. Někdy před rokem jsme se rozhodli dát vám výpověď, až budete chtít znovu nastoupit. To víte, doba je zlá… Museli jsme propustit třicet lidí. Kde že to vlastně bydlíte? Ehm… Kolik máte dětí? … Co jste to tady vlastně dělala?“
Stalo se na stanici Praha dost dlouho po začátku 3. tisíciletí.

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

• Jak podnikat, díl třístýosmdesátýšestý. Krize není, díl padesátýdevátý
• Minuta sem, minuta tam
• Pět dní v Londýně aneb Jak se nezbláznit (6)
• Nájemník analfabet, já taky
• Nezbývá než popřát hodně štěstí
• Drama s jízdenkou
• Kalousek blije na voliče
• První dojmy z Izraele a z cesty tam
• Hulvát na radnici 2
• Mé dny s Aloyzem