Nejdříve jsem bezdomovce (nebo kdo to byl), co po mně dnes chtěl na Smícháči drobné, odmítal. Měl jsem v peněžence stejně jen čtyři koruny v mincích. Když ale řekl, že aspoň něco, vytáhl jsem peněženku a dal mu je. Jenže jsem přitom spolu s ní vytáhl (a vzápětí ztratil) i jízdenku, takže jsem jel vlakem načerno. Naštěstí byl průvodčí chápavý, a přestože slíbil, že se brzy vrátí, do Řevnic už se neukázal. Při vystupování jsem mu stačil říct, že jsem jízdenku fakt měl. Ta charita mě mohla vyjít docela draho.
