Lidé jsou různí, genius loci zůstává

Sedím si takhle v oblíbené kavárně, práce mám až nad hlavu a vyřizování víc než obvykle. Do toho volá klientka. Řešíme nějaké nejasnosti, když tu přijde pán sedící stejně jako já u notebooku o několik stolků dál a neurvale na mě vyhrkne: „Rušíte mě!“ Že prý je to už druhý dvacetiminutový telefonát a on nemůže pracovat. Některým požadavkům divných lidí je těžké vyjít vstříc.

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
19 × 8 =