Těžce nabyl, lehce pozbyl
Noc trávím nad záludnostmi powerpointu, abych konečně dodělal šablonu pro jednoho klienta, kterou jsem začal během jedné předchozí noci. Stojí mě to víc času, než jsem odhadoval, protože hledám funkčnost, která není triviální, ale nemám v povaze a ani úmyslu se vzdávat. Nad ránem pak celou věc dokončuju s úlevou, že tohle je to nejlepší, co jsem mohl odvést, a spokojeně uléhám.
Ráno mě probudí zpráva v datové schránce, že si sociálka žádá zaplatit vše, co by mi bývali odpustili v úlitbě podnikatelům v koronavirové době, kdybych se byl býval s úhradou nezpozdil o jeden jediný den. A víte vy co? Sazba nedoplatku včetně penále, které se ti mizerové nestydí účtovat, se k mému údivu nápadně podobá tomu, co jsem za ty probdělé noci vydělal.
