Obecní hnus

Poetičtější polovička se rozhodla pořádat výtvarné kursy pro malé děti. Poté, co ji odmítla ředitelka mateřské školy, protože by jí s každotýdenním setkáváním kreslířů přibyla práce (netuším tedy jaká, ale budiž), poskytl azyl obecní úřad. Odpoledne jsem zaskočil, abych pomohl s drobným seskupováním stolů. V jednací místnosti, kde se podle všeho jednou ročně koná vítání občánků a jednou za dva roky volby, sedá na všechno prach. A v záclonách a závěsech se ho za těch 30 let, co už starosta obci předsedá a starostuje, se ho nahromadilo taky dost. Při snaze aspoň trochu vyvětrat popadaly z garnýží všechny tyče a rozvířily prach na sto honů. Po hodině dorazil i starosta – s epesním svetřikem, v němž ho vidím pokaždé, s tesilkami zdobenými luxusní pavučinkou (opravdu, to si nevymýšlím) a s doširoka rozhaleným poklopcem. Trenky červené nenosí a v oněch místech děravé nebyly, takže naštěstí jsme čouhající starostenskou pýchu neviděli.

Ale to nic. Zítra se organizátorka kursů chystá vypulírovat záchod, na který zjevně těch bratru 30 let taky hadr, dezinfekce a hygiena nesáhly.

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
38 ⁄ 19 =