(Ne)štěstí na hegeše
Volali z úřadu práce, že jsem podal špatnou žádost o dotaci („je to úplně blbě“). A zjevně jim nevadí, že už dva měsíce odsouvám nástup do zaměstnání člověka, kterého mají v evidenci. Nehodlají se tím zabývat dřív než za dalších 14 dní, a to ještě musím sehnat všechny papíry – potvrzení, že firma nedluží berňáku, sociálce, zdravotce ani celníkům (pokud si pamatuji, převážel jsem v životě všehovšudy jen jednoho walkmana, ale to už je dávno; že by je to zajímalo?), že má účet, že existuje, že existuji já, … Teprve potom si to ti byroborci přečtou. Takže oprava: V Česku je nízká nezaměstnanost, protože úřady práce zaměstnávají spoustu úředníků.
Přitroublý starosta bezvýznamné vesnice jedná s lidmi tak, že ani nevstane, když někdo přijde. Naopak, od rána už se po opěradle židle svezl tak, že kolem poledne, když jsem ho navštívil, už v podstatě jenom ležel zády na sedáku a temenem hlavy se dotýkal opěradla. Takto vleže mi slíbil, že na dětský karneval, který každý rok prodělává několik tisíc, aspoň jednou tisícovkou přispěje.
Leasingovka naúčtovala penále za opožděné platby. Přejme jí to. Jenže ani po třech žádostech o vysvětlení, zaslaných e-mailem, mi nebyli schopni odpovědět, v čem je problém. A protože ani dříve se neobtěžovaly slečinky na zákaznickém oddělení GMAC odpovídat na mailové dotazy a následné urgence, přišlo mi to trochu líto – za tři roky do nich jeden narval přece jenom dost peněz. Na konto této zkušenosti jsem z nich sice nakonec dostal dobrozdání, že 300 Kč mi velkoryse odpustí, ale hořká pachuť zůstala…
Další v řadě vyžírek, GE Money Bank, chce za kopii výpisu z účtu zaplatit sto korun. A to ani nemůžou tvrdit, že mi ho s určitostí poslali – doporučeně výpisy nechodí a tenhle se, chudák, mohl ztratit kdykoli během cesty.
Ani nevím, jestli je to všechno, nebo jestli jsem na něco raději nezapomněl…
