Těš se, Madride!
Rozhodl jsem se přijít Madridu na kloub, což se mi zatím daří jen pramálo. Lidé bez orientačního smyslu to mají v životě těžké. Fakt, mapy mi nic neříkají a každou chvíli se divím, kde jsem se to ocitl.
A tak jsem se dnes vydal z bytu pěšky až na Fuencarral (tam jsem bydlel loni), přes Gran Vía na Puerta del Sol a Plaza Mayor a odtud Calle de Atocha až ke stejnojmennému nádraží, v jehož interiéru je vybudovaná tropická zahrada, mezitím se ještě stavil u muzea Sofia Reina, pak přešel do parku Retiro (hledal jsem sochu padlého anděla, která je v nadmořské výšce 666 metrů, a našel!) a pak kolem Palacio Comunicaciones a Banco de Espaňa přes Gran Vía zpátky. No co vám mám povídat! Výsledek je ten, že zítra projdu druhou stranu, začnu u Opery, zastavím se u Palácio Real a projdu kolem Senátu a pak si to střihnu na Plaza Espaňa k soše Cervantese a v pondělí můžu domů, když před odletem ještě zajdu do Huertes a k řece, co ji tu mají stejnou, jako v Lisabonu, kde se vlévá do oceánu.
Druhý výsledek, ten reálný, je ten, že Eldomondo hlásí 25 ujitých kilometrů, Moje místa necelých čtyřiadvacet a nohy asi tak sto. Ať už má pravdu jeden, nebo druhý, není to špatné číslo, když usoudím, že jsem vstával před čtvrtou ráno, vyrážel zrovna tak, ovšem odpoledne, a ještě není ani půlnoc.
