V zapadlém baru

Problém toho zapadlého baru, kde se i v brzké ranní hodině tlačí hlava na hlavu, a všeho jeho osazenstva byl v tom, že jsem tam vždycky přišel v takovém stavu, že jsem nebyl schopen rozpoznávat lidi, které jsem znal, a uctívat ty, které bych – snad – uctívat měl.

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
14 × 25 =