V předvečer
Tak krutě zlehka probouzíš mé démony,
zas včera i dneska stejně jako předloni.
Bývají vyhřezlí ze svých temných skrýší;
dělám, že je neznám, dokud je neuslyšíš.
Každého nazývám jeho pravým jménem
v prokletí duše své smutné velejemné
a v skrytu té duše tajně modlím se, když sníš,
kéž jejich tichý ryk nikdy nevyslyšíš.
