Tarífa
Ono nakonec to zapovězení gibraltarského území pro ty, kdo jsou zapomnětliví a nechávají doma pasy, bylo něčemu prospěšné. Díky tomu, že jsme se nemuseli zástupy lidí, skútrů a aut prodírat do výsostných držav Její Výsosti, objevili jsme Tarífu, město v nejjižnějším cípu Španělska. Úzké uličky, ve kterých se kolem sedmé večer začnou otevírat kavárny a bary plné lákavých tapas, všudypřítomný tuňák, hrad starý víc než 1000 let, který byl svědkem mnoha pokusů o porobení evropské pevniny, výhled na africké pohoří Atlas, kam je to odsud jen asi 14 kilometrů (to by se skoro dalo přeplavat) a směs mnoha kultur a architektonických stylů. Není to tak, že bych zrovna pro Tarífu musel zemřít, ale rozhodně to za Gibraltar byla plnohodnotná náhrada.
