Magnetismus debility

Moje schopnost přitahovat absurdní historky pokračuje a nezná mezí. Za dva dny odlétám do Lisabonu, takže jsem si nechal z domova, kam do té doby nepojedu, přivézt kufr a pas. Manželka přibalila i nějaké oblečení k moři, i když kolem hlavního města Portugalska to zatím na koupání nevypadá. Věci jsem převzal u nádraží v Radotíně, nasedl do vlaku, kufr způsobně uložil do přihrádky a na příští zastávce, na Smíchově, tedy asi po čtyřech a půl minutách, vystoupil bez něj. Když jsem si to uvědomil, bylo už pozdě. Následující dvě hodiny jsem strávil jízdami na trase mezi Prahou a Řevnicemi ve snaze toho svého červeného kamaráda (mimochodem dosud nepoužitého) potkat a asi hodinu sledováním obětavého průvodčího, který obvolal půl Českých drah, leč marně.

Jak mám v pátek večer oznámit ztrátu pasu, když se to dělá osobně na pasovém oddělení v místě bydliště?

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
13 + 27 =