Dobrodružství s kreditkou
Až za pár týdnů přiletíme do Malagy (Andalusie, Španělsko), potřeboval bych mít před letištěm přistavené auto z půjčovny. A nehledě na to, že na tak dlouhou dobu půjčují jenom auta s plnou a vrací se s prázdnou nádrží, aby to ještě víc zkomplikovaly, akceptují půjčovny jen kreditní karty. Mockrát mi někdo tuhle pitomůstku po telefonu nabízel, já jsem ale s díky odmítal – a teď to mám.
Minulý čtvrtek jsem v e-shopu České spořitelny projevil zájem další z mnoha plastových kartiček, co otevírají cestu do velkého, iluzorního světa, vlastnit. Na webu slibovali zavolat do druhého dne, leč ozvali se až včera, aby mi sjednali schůzku v kamenné pobočce.
V poledne jsem se tedy hladce oholil a vyrazil na setkání s osobní bankéřkou. Měla zpoždění, tak recepční v načančaném přízemí budovy nabídla kafe, a já se předem omlouval za to, že jsem si ho vůbec dal – obtěžovat je kvůli dvouměsíčnímu vlastnictví kreditky, kterou jinak vůbec nevyužiju, je opravdu nebetyčná troufalost.
Osobní bankéřka záhy ve svém nabitém diáři našla chvilku i pro mě, a jelikož je kreditní karta formou půjčky, musel jsem se opětovně svléknout do naha a jít s pravdou ven; tedy se svými příjmy a výdaji. Na kartě potřebuju 600 eur, a tak aby byla rezerva, poníženě jsem požádal o úvěrový rámec 20 000 Kč. Když pak splátka hypotéky u jiné banky převýšila výši měsíčního příjmu, odtušil jsem, že by se muselo ve skóringovém systému něco přihodit, aby mi těch dvacet tisíc „půjčili“. Nakonec jsem mohl být ještě rád, že jsem pro ně natolik kredibilní, že na jedenáct nárok mám.
Nabízel jsem, že bych mohl úvěrový rámec pokrýt depozitem, který složím na jejich účet, a až se vrátím ze Španělska, smlouvu o kreditce vypovím a případné dluhy pokryjí z kreditu. Ale to by ta bankéřka musela být až příliš osobní, aby tohle šlo zařídit.
Potupně jsem opustil bránu bankovního ústavu a jal se přemýšlet, co s prekérní situací udělám. Kreditka musí být vystavena na jméno řidiče, půjčovny nekomunikují mailem, ceny pronájmů aut rostou a do Malagy přiletíme před půlnocí a to bude pozdě na to, abychom v pěti lidech a s kufry v ruce honem hledali poslední vlak, který jede do centra města.
Ale klid. Na podobné situace mám „velmi speciální výcvik“ (Liam Neeson jako Bryan Mills v 96 hodinách).
