Dítě smutněny

Nejsem já dítě smutněny, jehož slzavé údolí jen občas zalije nesmělé slunko všedních dní? Před necelým měsícem jsem si pořídil krásnej ateliér na Hradčanech. Dnes ráno jsem přišel do práce a ateliér byl kompletně vytopený. Čert vem tiskárnu, novou matraci i reproduktory – nepříjemnosti, které jsou s likvidací té spouště spojené, jsou vskutku k nevyčíslení.

Možná o tom Chleboun blognul i tady:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
7 + 14 =