Poctivé velkopodnikatele čas od času postihne pohroma v podobě kontroly některé z institucí, jejichž existence je nesmyslná stejně jako účel peněz, které jejich bankovními účty protékají. Agendu jedné firmy o jednom zaměstnanci mají na správě sociálního zabezpečení na starost nejméně čtyři lidé. Ti si nechávají průběžně posílat nesmyslné stohy papírů, aby si pak při kontrole nechali všechno znovu předložit, z nejméně poloviny dokumentů si udělají kopie a skříně úředníků se plní dalšími a dalšími stohy zcela zbytečných papírů. Během jedné takové bratru hodinové návštěvě v kanceláři o ploše přes 20 metrů čtverečních pro jednoho úředníka s vlastním rádiem, 200litrovou lednicí a dalšími proprietami dokreslujícími absurditu pozemského bytí se vyprodukují čtyři pare protokolu o kontrole, která člověka zaměstná spolu s cestou zhruba na půl pracovního dne takového úředníka. A když celá ta taškařice skončí a nebohý velkopodnikatel odchází s poznámkami, kterými ještě papíry by měl zatížit svůj utešeně se rozrůstající sklad lejster, hlášení a evidencí, ale jinak že všechno proběhlo docela v pořádku, na poště na něho čeká pozvánka na další podobnou hru, tentokrát od zdravotní pojišťovny. Svět by byl, lidičky překrásný, kdyby z nás každý po dobrém s panem Štěpničkou smýšlel…
