U pokladny
Ještě tu mám jednu historku ze včerejška, na kterou jsem v tom rozpoložení v Malasaně zapomněl. V supermercadu ve frontě u pokladny přede mnou stála taková stará paní, odhadem jí mohlo táhnout na osmdesátku. Stojíme, hledíme si svého a pomalu si na pás vybalujeme své košíky-vozíky, když tu se ke mně najednou otočí a něco povídá. Neřekla toho moc, ale jediné slovo, co jsem jí rozuměl, bylo chorizo (ano, od mucha gente už jsem dál). Anglicky jsem jí řekl, že jí nerozumím, ale zatvářila se dost zmateně a za chvíli se pokřižovala. Co chtěla, se bohužel nikdy nedozvím.
