Brno
V Brně jsem málem studoval a vzhledem k mému vřelému vztahu k mnoha Moravanům, kterýžto má velkou tendenci ke generalizování, mě to město svým zvláštním kouzlem přitahuje. Dnes jsem sem vážil pracovní cestu. Nic zvláštního: ráno jsem si doma odbyl kus práce, abych pokračoval ve žlutém autobusu (Jančurovy vozy mají dokonce zásuvky a navzdory zúžené D1 stižené opravami opravdu dojíždějí včas), pak jsem se kvůli témuž přesunul do kavárny a den zakončil víc než dvouapůlhodinovou schůzkou na Fakultě informatiky VUT. Teď sedím před kavárnou na náměstí Svobody, snažím se nasát alespoň doušek večerní atmosféry jarního Brna a je mi trochu líto, že je to na dalších pár let zase naposledy.
Ale kdybych byl pivařem, asi bych právě tady uspořádal Tour de beer. Lidickou a Palackého ulice lemuje nespočet rozličných hospůdek a hospod nabízejících rozmanité značky tuzemských piv – tu Dudáka ze Strakonic, jinde pivo chotěbořské, z Černé Hory nebo trutnovského Krakonoše. Potěšení chmelového moku tady najde i kdejaký milovník minipivovarských speciálů. A jelikož jsem vinař a hospody střídají vinárny a vinotéky a lidé v těch všech podnicích a v zahrádkách kolem nich vysedávající vypadají vskutku sympaticky, napadá mě, že bych možná mohl odloučení od moravské metropole prodloužit toliko na nejnutnější minimum. Tak na shledanou, Brno!
