Petr Křička: Jedna lomená jednou

Tuhle básničku jsem se naučil v sedmé třídě pod bdělým a zkušeným dohledem učitelky Evženie Langrové, která už tehdy vypadala jako sušinka, ale údajně pořád žije a snad ještě jezdí na kole. Té paní, kromě mála jiných, vděčím za to, co dneska umím. Báseň od Petra Křičky mi natolik utkvěla v hlavě a vypálila se mi do mozku, že jsem dodnes schopen velkou část odrecitovat. A dodnes si pamatuju dikci, s jakou mi ji recitovala češtinářka.



 

Ač na horách valašských jsem se zrodil,
v Německém Brodě jsem do školy chodil.
Má dušička byla předjarní lán,
a hlava – prázdná krabička…
Náš pan učitel byl stařičký pán
jménem, — nu třeba Štěpnička.
Patočka nešlo mi do rýmu. Proto
Změnil jsem skutečné příjmení toto.

Ten stařeček, Pán Bůh dej mu nebe,
nás jistě měl raději než sebe.
Byl anděl, nás kluky miloval
a takto klasifikoval:
mha nade mnou, přede mnou, za mnou
a vůkol,
dvě jedničky sázel mi na každý úkol.
Tu první z pravopisu
a druhou z úpravy spisu. –

Jednou můj úkol se hemžil chybami
jak Indický oceán rybami.
Příčinou omylů těch, tak četných,
bylo pár souhlásek obojetných:
be, fe, me, le, pes se veze,
co to na nás kluci leze?
Jednou po b měkké i
podruhé zas tvrdé y.
Vísledek bil podle toho….
Říkat, chyb že bylo mnoho?
Červených křížků a háků, ó žáku,
kam spočinout popřeješ zraku,
jak máku…
Ale pan učitel nedal se zmást.

Pod mého ducha a potu dcerou bědnou,
hle, ohromná jednička lomená jednou.
„Nic nevykonal, kdo vykoná část“
si dědoušek řekl, „Petrus, pax tibi! …!
A jenom na konci úlohy, pod známku,
třaslavou rukou přičinil poznámku:
Až na ty pravopisné chyby!

A teď, když už i mně vlasy šednou,
vzpomínám: jedna lomená jednou…
Náš učitel srdce velké a čisté
měl na pravém místě, to je jisté.
Můj pravopis nebyl za mák hezký,
a vida, je ze mne básník český.
Ale tohle to hlavní není.
On byl též moudrý a zkušený pán.
A tento příběh byl vypravován
pro toto…

mravné naučení:
Svět by byl, lidičky, překrásný, kdyby
z nás každý o bližním s panem
Štěpničkou
smýšlel: Jsi jednička lomená jedničkou…
až na ty pravopisné chyby! …



 

Comments

  1. ktera pohladi lidskou dudi.Dekuji vrele panu blogerovi!!!!Rodacka z Marsovic u Noveho Mesta na Morave…skladba Babincin Marsovsky valcik pochazi od bratra pan Kricky,Jaroslava..

  2. jeste mala poznamka-ve versi ….”a jenom na konci ulohy- ma byt ne poznamku, ale POD ZNAMKU.”..Lad.Blazkova.

Speak Your Mind

*